Jan Hašek a rozhovor s paralympijským vítězem Jirkou Ježkem | Giant Liga Plzeň

Jan Hašek a exkluzivní rozhovor s Jirkou Ježkem

Jakého sportovního úspěchu si nejvíce vážíte?

Samozřejmě musím říci, že si nejvíce vážím pěti zlatých medailí z Paralympijských her, tří titulů mistra světa. Ale zároveň mě velice těší, že jsem si - možná navzdory, možná díky svému hendikepu – dokázal vybojovat dobré jméno i mezi našimi nejlepšími zdravými cyklisty. Prý jsem se díky svému přístupu k cyklistice a svým výsledkům stal vzorem mladším závodníkům. Pokud je tomu opravdu tak, mám radost.

Jak byste zhodnotil loňskou sezónu?

Sezóna 2008 byla asi nejlepším rokem v mé dosavadní kariéře. V přípravě na Peking jsem vyhrál paralympijský evropský pohár, světový pohár na dráze a vše vyvrcholilo dvěmi zlatými medailemi na nejdůležitějších závodech. Peking byl můj největší triumf. Ani ve snu jsem nedoufal, že bych mohl takhle uspět. O to větší radost mi to udělalo.

Změnil jste něco v přípravě na letošní sezónu?

Ještě jsem trochu přidal na objemu kilometrů. Přes zimu bylo vše skvělé, měl jsem najeto nejvíc v životě, dařilo se mi na závodech v Austrálii, na profesionálním etapovém závodě v Karibiku jsem dokonce v jedné etap vybojoval třetí místo, což je asi historicky nejlepší výsledek hendikepovaného závodníka v profesionálním závodě. Pak ale přišla série nemocí a zranění, takže prakticky celý březen a duben jsem musel odepsat. Je to škoda, ale i to ke sportu patří.

S jakými ambicemi jste vstoupil do této sezóny?

Díky skvělé zimní přípravě jsem měl ještě vyšší cíle než loni, ale bohužel kvůli zdravotním komplikacím je budu nucen přehodnotit. Ale přesto bych si rád i letos udržel své pozice ve špičce paralympijské cyklistiky a samozřejmě bych rád patřil mezi nejlepší i v domácím pelotonu „zdravých“.

Cítíte ještě prostor pro zlepšení, nebo jste již dosáhl svého fyzického maxima?

Těžko říci. Jsem přesvědčen, že člověk má vždy nějaké rezervy. Jen je otázka, zda je objeví. Každý rok si říkám, že už nic lépe udělat nemohu, a každý rok nakonec zjistím, že to ještě jde.

Takže se uvidí. Ale věřím, že s trenérem Viktorem Zapletalem a s mou manželkou Soňou zase něco nového, lepšího vymyslíme.

Můžete popsat Váš typický tréninkový den?

Pokud jsem na soustředění, je to snadné – dopoledne 5 až 7 hodin na kole a večer nějaké posilování a strečink, pak „najíst a spát“. Pokud jsem doma v Praze, vyrazím dopoledne na 4 až 5 hodin na kole, odpoledne buď ještě dráha, lehké vyjetí, závod GiantLigy, nebo volno.

Máte svůj oblíbený závod? Který a proč?

Mám. Každý závod! Díky svému postavení si mohu dovolit luxus, že si závody vybírám sám. Takže vlastně celý rok startuji jen na svých oblíbených závodech... Samozřejmě nejoblíbenější jsou ty, které se mi podaří vyhrát.

Podle čeho si závody vybíráte? (prize money, lokalita, trasa…)

Závody si vybírám především tak, aby mi zapadaly do koncepce přípravy na nejdůležitější závody sezóny. Pak už záleží na komunikaci s pořadatelem, medializaci závodu a hlavně přání mých sponzorů a partnerů.

Jaká je Vaše nejoblíbenější tréninková lokalita?

V Čechách západ a severozápad od Prahy – Berounsko, Kladensko. A když mám vybrat z celého světa, tak Gold Coast v Austrálii, Mallorca a Kanárské ostrovy.

Kolik ročně najedete kilometrů?

Pokud nemám výraznější zdravotní výpadky, najedu kolem 30.000km.   

Kolik závodů za sezonu absolvujete?

Ročně mám na kontě 60 až 80 závodních dní. Většinu z toho tvoří starty se zdravými. V paralympijském pelotonu většinou absolvuji jen ty nejvýznamnější závody.

Nepřemýšlíte o závodění na horských kolech?

Občas si zajedu nějaký MTB maraton, ale pouze pro zábavu nebo z prezentačních důvodů. A klasické XC bych si netroufl, chybí mi technika jízdy. Ani bych se MTB výrazně venovat nechtěl. Člověk je neustále špinavý, „drncá to a nejede“. Silnice či dráha je elegantnější. Ale nic proti MTB nemám. Dokonce chápu, že pro spoustu lidí je to zajímavější – příroda, žádná auta, uvolněnější atmosféra na závodech. Každá disciplína má své kouzlo.

Vzpomenete si na Váš první start v Giant Lize?

Tak to už si ani nevzpomínám. Jaro 2002, 2003??? Vím je, že jsem měl před svým prvním startem k závodu docela velký respekt.

Co Vás vede k účasti v tomto seriálu?

Především je to skvělý trénink. A ještě důležitější je pro mě pravidelná příležitost setkat se s přáteli. Ať z řad závodníků, tak z řad mých sponzorů a partnerů. Plzeňsko je vedle Prahy mému srdci nejbližší. Firmy z regionu patří k mým významným sponzorům – DURATEC, FLOP – dopravní značení, nebo Otto Bock. Jsem rád, že zde mám také spoustu fanoušků.

Uvidíme Vás na startu některého závodu letošní Giant ligy?

Určitě! Giant Liga je skvělý podnik, který si ani letos nenechám ujít. Giant Liga je fenomén současné české závodní cyklistiky. Držím Janu Kotalovi a jeho týmu palce, ať se jim i nadále daří. Obdivuji, co se jim podařilo vybudovat. I proto se budu i letos na Giant Lize objevovat. Už se těším na svůj první start!